Pololetí se pomalu chýlí ke konci a žákům prvních ročníků se blíží jejich první velké zhodonocení znalostí na naší škole. V následujících dnech, napěchovaných posledními písemkami, testy a zkoušeními, posledními boji o lepší výsledek, rádi utíkají do dob, kdy vše bylo zalito sluncem a pobyt v lavicích se jevil teměř jako idyla. Do dob, kdy se poprvé potkali – na adaptační kurz.
Začátek školního roku tradičně patřil právě jim – prvákům. Ve dnech 2. –5. 9. se poprvé spatřili žáci tříd 1.A a 1.L. Následující 4 dny, tedy 6. –9. 9., patřily žákům 1.B a 1.C. Čtyřdenní maraton poznávání svých spolužáků i sebe sama a svých limitů tak letos absolvovalo 100 žáků, a to i díky grantové podpoře Moravskoslezského kraje.
Tradiční nesmělé oťukávání na nádraží vystřídaly první rozhovory ve vlaku a autubuse a první stmelování zažili budoucí spolužáci na cestě z Rožnova pod Radhoštěm do Valašské Bystřice. S baťohy a spoustou úkolů, které plnili v malých skupinkách cestou dlouhou asi 7 km, nakonec všichni šťasně dorazili do tábořiště zvaného Mraveniště. Tady stačili sotva shodit zátěž a už je čekal téměř nekonečný sled fyzických i znalostních soutěží a her. Trochu času vyšetřili snad jen v poledním klidu, který si ovšem zasloužili až po vlastnoručně uvařeném obědě.
Messnerovy vrcholy, les plný trifidů, matematické i jazykové úkoly a mnoho dalšího pak bohatě zaplnilo dobu, po níž mnozí neváhali a absolvovali i závěrečný pád důvěry.
Po celý čas soutěží a her získávali žáci kromě dobrého pocitu ze zvládnutého úkolu i tzv. chemické dolary, za něž si krátce před odjezdem mohli nakoupit dobroty či pomůcky do školy.
To, co zpočátku pro mnohé vypadalo jako nepřekonatelný pobyt v dosti záseláckých podmínkách, se nakonec stalo hřejivou vzpomínkou, takovým „ohříváčkem“ v dnech, kdy může mrznouzt úsměv z blížící se klasifikace.
